Všem věrným

13. října 2015 v 10:54 |  Novinky
Jak název tohoto článku napovídá, je určen všem mým věrným. Dlouho, převelice dlouho jsem se tu neukázala a poslední článek je z července. Je mi to hrozně líto a tak strašně ráda bych se blogu věnovala pravidelně, tak jako dřív, ale bohužel na to nemám čas. Pokusím si ho zase udělat, protože po každé, když se podívám na čísla za uplynulý týden dojde mi, že se stále najdou tací, co i přes moji absenci navštěvují tyto stránky a doufají, že zde naleznou nový článek. Všem těmto lidem moc děkuji a vlastně jen díky vám, jsem se rozhodla utrhnout si pár minut ze svého času a napsat pár řádek.


Za posledních několik měsíců se toho celkem dost změnilo, i když vlastně nejde o nic zásadního. Jak z mého nedostatečného psaní vyplývá, přibyla mi práce, díky čemuž mám více peněz, ale také méně času. Nastoupila jsem do třetího ročníku bakalářského studia a pokusím se ho dokončit a v neposlední řadě, jsem měla 1. října 25. narozeniny, díky čemuž mám ještě v této chvíli pořádnou depresi. Před několika týdny jsem se vrátila z válecí dovolené v Řecku, což bohužel moji depresi ještě prohlubuje, protože jsem se jen utvrdila v tom, o kolik je život na sluncem zalité pláži lepší, než ve městě. Dovolená by mi měla ulevit a měla bych si na ní odpočinout, což se nepochybně stalo, ale uvědomila jsem si díky ní, jak moc mě tíží život v civilizované společnosti, jak moc mě vyčerpává každodenní práce a jak moc rychle mi život utíká. Vím, rozhodně nejsem jediná a podobné pocity má určitě velká spousta z vás, každopádně mě to tíží.

Přemýšlela jsem o stěhování, o stěhování na venkov, utéct a starat se třeba jen o domácí zvířata, psát blog a starat se o případné děti. Jo, jenže kdo mě v této pohádce bude financovat, to netuším. Přítel má sice podobné tužby a určitě by peníze rád investoval do pěkného, spokojeného života, ale jen aby to stačilo.

Tak teď už fantasie stranou. Přemýšlela jsem, že bych vám sem sepsala jakýsi cestopis z našeho pobytu v Řecku, ale zněl by asi nějak takhle: Bazén, opalování, namazání krémem, moře, opalování, spánek, červené víno, jídlo, moře, spánek, bazén, opalování, namazání krémem....a tak dokola. Jasně byli jsme na dvou výletech, ale kam se hrabou na válení na slunci. Ne každého by to bavilo, ale já si to opravdu užila. No to už je pryč a abych zahnala podzimní chmury, pustila jsem se do čtení. Takže...

Nikdykde, Neil Gaiman

Asi ani nebudu popisovat o čem kniha je, nejlepší je totiž začít bez jakéhokoliv očekávání. Každopádně jde o knihu pro fanoušky fantasy a příjemného čtení. Pro mě jde o jednu z nejlepších knih za poslední roky. Naprosto mě pohltila a okouzlila. Vynikající atmosféra, přesvědčivé postavy a skvělý příběh, to je Nikdykde, kniha, která vám ukáže Londýn v jiném světle.







Američtí bohové, Neil Gaiman

Hned po Nikdykde jsem se vrhla na další
počin Neila Gaimana. Jsem na pouhém začátku, ale musím říct, že se od předešlého díla značně liší, každopádně se nemohu odtrhnout, takže vám doporučuji i tuto lahůdku, tentokrát zasazenou do prostředí Ameriky.

Někteří z vás možná viděli báječný animovaný film Koralína, jež je právě natočen dle knižní předlohy Neila Gaimana, do té se zřejmě pustím hned po Bozích...:)











 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucíík Lucíík | Web | 4. listopadu 2015 v 21:56 | Reagovat

Přítel mi ukázal použití RSS čtečky (je to výborná věc) a tvůj blog v ní mám uložený, takže já osobně tě pravidelně sleduji. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama