Food

Raw Food Challenge - přidej se!

12. ledna 2015 v 12:54


Po hříšných svátcích jsem se rozhodla pro změnu. Jestli jste moji pravidelní čtenáři, mohli jste se o nějaké té zmínce dočíst. Takže momentálně jsem se rozhodla pro striktní RAW stravu - tedy pouze pro stravování syrovou cestou. Ikdybych u tohoto stravování nevydržela věčně, nějaký ten týden mému tělu určitě prospěje a třeba se mi povede shodit nějaké to kilo.

Abych se ale dostala k jádru věci! Vzhledem k tomu, že takováto výzva není jednoduchým úkolem a ve dvou či více lidech se to lépe táhne, rozhodla jsem se vás do výzvy také zapojit. Takže každý kdo má zájem změnit stravu, zažít něco nového, shodit pár kilo nebo detoxikovat organismus, budu moc ráda když se ke mě připojí.

A jak to bude fungovat? Každý den budu na svou facebookovou stránku přidávat fotografie všech jídel, smoothie či freshů co za celý den spořádám, budu se s vámi dělit o poznatky ohledně hladu, různých vychytávek nebo o speciální recepty jak na pokrmy, tak nápoje. Zároveň budu moc ráda, když se se mnou podělíte o vaše poznatky v komentářích či zprávách. Záměrně neudávám délku této akce, netuším jak dlouho to vydržím, ale každému doporučuji minimálně týden.

Pro začátek vám doporučuji navštívit supermarket a jestliže nemáte čas (tak jako já), vyzkoušejte třeba rohlík.cz - mají zde opravdu čerstvé ovoce i zeleninu a navíc speciální kategorii RAW, nejde sice zrovna o nejlevnější potraviny, ale za zkoušku to stojí. Pravidla jsou tedy taková, že konzumujeme pouze syrové ovoce a zeleninu, semínka a oříšky - zkrátka vše syrové rostlinného původu, příprava pokrmů nesmí překročit 42 stupňů C.

Těším se na vaše ohlasy a začínáme právě dnes. Takže zde odkaz na mou FB stránku: Eva H. - lifestyle blogger

Domácí Sushi

21. října 2014 v 19:00


Jsem obrovský milovník sushi! Je to snad moje nejoblíbenější jídlo, ty malá sousta jsou skvělá, člověk se tak snadno nepřejí a navíc je to velká zábava. Vždy jsem zbožňovala syrového lososa (který je teď pro mě tabu), ale sushi s avokádem nebo okurkou či ředkví, je úplně stejná pochoutka. Panu J jsem dělala počeštělé sushi s tuňákem z konzervy, takže jestli nesnesete syrové ryby jako on, je to pro vás možná eventualita, další možnost je surimi (krabí tyčinky), ale to bych nedoporučovala, není to zrovna výkvět nejzdravějších potravin a navíc to chuť sushi zkazí (ne že by ji tuňák z konzervy vylepšil).

Tajemství sushi je však ve speciální přípravě rýže a samozřejmě také v těch správných ingrediencích. Mohlo by se zdát, že jde o drahé jídlo a velkou investici, ale upřímně jedna porce vyjde ve výsledku levněji, než porce svíčkové na smetaně. Dříve jsem byla zvyklá dávat si sushi pouze v restauraci, netroufala jsem si na domácí přípravu, ale je to vlastně velice snadné. Nejraději jsme měli running sushi, takže all you can eat sushi, kde si můžete vybrat z nejrůznějších druhů a kombinací, ale ta cena tomu také odpovídá. Takže domácí příprava rulezz!

10 podniků v Praze, které rozhodně musíte navštívit! 1. část

11. října 2014 v 20:10
V poslední době jsem navštívila několik podniků, které bych vám ráda ze srdce doporučila. Ať už jste z Prahy nebo budete v hlavním městě pouze na skok, stojí za to podívat se na pár míst, kde se dobře najíte, napijete a pobavíte, proto jsem pro vás sestavila seznam deseti podniků, které byste rozhodně měli navštívit! Tady je první část a nezapomeňte, že se ještě stále můžete zúčastnit mé narozeninové giveaway!

1. Mlýnská kavárna


Jde o podnik v srdci Prahy. Mlýnskou kavárnu najdete přímo na Kampě na Malé Straně. Je to kavárna, restaurace a ve večerních hodinách hospůdka vhodná k příjemnému popovídání. V letních měsících můžete využít jejich skvělou zahrádku s výhledem na Kampu přímo u mlýnského kola. Je to milý podnik, který vlastní milí lidé. K mému překvapení jsou zde velice přívětivé ceny. Mlýnská kavárna je kontrastem k okolním nóbl podnikům, můžete zde potkat výkvět české umělecké scény nebo třeba pana Schwarzenberga. Každý den si můžete pochutnat na jiné polévce až do pozdních večerních hodin, rozhodně vyzkoušejte jejich skvělý nakládaný hermelín nebo absolutně perfektní hummus servírovaný s chlebem pita. Neprohloupíte, když k vínu místo vody zvolíte jednu z jejich domácích limonád. Mlýnská kavárna je jeden z nejpříjemnějších podniků v centru Prahy s intelektuálním nádechem a velice příjemnou obsluhou, takže jednoznačně doporučuji!




Sweet’n’Sins – hříšně dobré cupcakes

16. září 2014 v 21:38

Katka mi přinesla na ochutnání krabičku jejich mini cupcakes a protože jsme seděly v kavárně, neodvážila jsem se je z krabice vyndat a ochutnat. Když jsme se rozloučily a já pelášila na metro, neodolala jsme a ještě za chůze jsem hned za rohem ochutnala první cupcake. Málem mi při otevírání krabičky upadla kabelka, ale když mě se na ně tak sbíhaly sliny! A přátelé, ani nevím jak to popsat, ale byla to bomba. Krém byl jemný a plný chuti za to těsto bylo vláčné a rozplývalo se na jazyku. No ve zkratce jsem do sebe ještě v metru dva nasoukala a slíbila si, že to blaho v rámci štíhlé linie nechám okusit také přítele, světe div se, můj názor sdílel.

Pár zdravých dobrot

15. července 2014 v 13:20

Tentokrát, jsem shromáždila několik obrázků mých jídel, co jsem tak průběžně během minulého měsíce spořádala. Jde o velice jednoduché dobroty. Některé jsou vhodné k večeři, některé jako příloha nebo jako oběd či večeře. Ke dvoum jídlům níže, přidávám i recept, kdyby měl někdo chuť vyzkoušet pár zdravých jídel, které už nějaký ten pátek připravuji.



Ač to vypadá úžasně, jde o pouhý bílý jogurt s kukuřičnými cornflakes, jahodamy,
jednou třešní na ozdobu a celé je to zakápnuté zdravým datlovým sirupem.

Cakes

4. července 2014 v 14:34
Při brouzdání po internetu jsem objevila úžasnou cukrářku, která vyrábí opravdu creepy dorty. Z pavouků například, mám opravdu hrůzu a asi bych podobný dortík nesnědla, ale na druhou stranu na takový Halloween nebo dušičky, jsou to dorty jako stvořené (nebo pro moje já někdy okolo patnácti let, kdy jsem byla děsně temná :D). A nejen ty dorty úžasně vypadají, i jejich stvořitelka, je jaksi výstávní. Christine H McConnell je fotografka z Californie, která ještě ke všemu peče a maluje, úžasná to žena. Každopádně mě to inspirovalo, tak jsem se rozhodla ispirovat i já vás.



Be a vegetarian

2. června 2014 v 9:54
Určitě se najde velká spousta lidí, která tenhle článek odsoudí již od samého začátku (zarytí masožrouti mě začali nenávidět hned po přečtení nadpisu). Rozhodla jsem se s vámi podělit a zároveň se svěřit, se svým přestupem na bezmasou stravu. Není to pro mě skoro žádný problém, jediné v čem mi mé vegetariánství překáží, je nabídka klasických restaurací po Praze, ale to je asi ten nejmenší problém.


Tím největším problémem s kterým se setkávám je asi přístup široké veřejnosti. Naštěstí mám kolem sebe spoustu lidí, kteří mají pochopení, ale je jich menšina. Velká spousta lidí by steak nevyměnila za nic na světě a nedokážou pochopit proč já dělám něco tak nesmyslného a nepochopitelného. Upřímně mi k vegetariánství hodně dopomohla moje nechuť k masu. Maso mi od malička smrdělo (hlavně vepřové), z pohledu na maso v řeznictví nebo v supermarketu jsem zezelenala a bylo mi na zvracení. Jediný důvod proč jsem se odhodlala jíst maso, byl prostě pocit, že bych měla, že mi to pomůže ve vývinu a já nevím co všechno, tím pádem jsem jedla alespoň drůbež, sem tam jsem dloubla vidličkou do hovězího, ale tím to končí. No a teď se mi myšlenky v hlavě vytřídily a ve vývinu už nejsem, takže vegetariánství pro mě byla jasná volba.


Dlouho jsem se nemohla rozhoupat a masa se úplně zříct (šunka mi například dost chutná, stejně tak řízky), nakonec mě svojí oddaností věci, přesvědčila slečna, kterou jsem nedávno potkala na jedné charitativní akci. Byl to pro mě takový impulz. Další argument většiny masožravců je, že jde jen o módu a že mě to přejde, že je to vlastně póza a že všechny alternativně vyhlížející lidé přestali jíst maso a praktikují veganství. Upřímně řečeno, je asi pravda, že velká spousta lidí přestala jíst maso nebo i ostatní potraviny živočišného původu právě kvůli módě a z pózy, ale co?! Není to úplně jedno? Jde prostě o správnou věc a ikdyby se tak chovali jen proto, že je to takzvaně IN, je to chválihodné. Bude to znít zvláštně a pokrytecky, potom co jsem teď řekla, že je to vlastně všechno jedno, ale věřte mi, póza není ten důvod proč jsem se zřekla masa.

A teď k jádru věci, proč jsem vlastně přestala jíst maso (jsem připravená, že se mě na tohle bude ptát úplně každý)? Z etických důvodů. Dle mého názoru by lidé jíst maso měli, přispívá k dobrému fungování organismu a většině lidí i chutná, ale nevidím jediný důvod, proč by porážce zvířete, mělo předcházet mučení, týrání a nelidské zacházení. Jsem si jistá, že mnoho z vás už vidělo záběry z velkochoven kuřat nebo třeba z jatek a jestli ne...(každopádně bych vás měla varovat, není to pěkný pohled a určitě to nepouštějte dětem).



Dokážu si představit, že velké části lidí co toto video vidělo, to nic neřekne a je jim prakticky jedno co jedí, když to na ně nekoulí nevinná očka. Přemýšlení těchto lidí mi už nemůže být víc cizí, nejsem si jistá, jestli takový jedinec má schopnost slitování nejen se zvířaty, ale i s lidmi. Ale co si budeme povídat i citliví lidé rádi zavírají oči a jak se říká, co oči nevidí to srdce nebolí že?! No, nebudu se tady rozčilovat, proto článek nepíšu, ale udělá mi obrovskou radost, když se nad touto problematikou alespoň zamyslíte a necháte mi pod článkem nějaký komentář k věci.


Na druhou stranu, je na světě velká spousta lidí, kterým to není jedno a myslím, že jich rapidně přibývá. Teenageři už tolik neřeší punk, trávu a anarchii, ale začínají se bouřit proti konzumu (kromě těch, co už ve dvanácti vlastní iphone a několik tabletů, protože přeci nemohou psát do klasického sešitu), nejedí maso a poslouchají hard core (takže vlastně novodobí punkáči, jenže čistší a často straight edge). Nikde není psáno, že u toho zůstanou celý život, ale i tohle je krok kupředu. Internet je plný hrdých veganů a bojovníků za zvířecí práva. Stále populárnější jsou i bio potraviny a produkty ekologického hospodářství (jistě, někdo by mohl nadhodit argument, že na etiketě sice může být nápis BIO, ale kdo ví). A když už jsem u toho internetu, hodně celou situaci zjednodušuje a umožňuje každému z nás být informovaný a to i ve věcech, o kterých se v televizních novinách na Nově nemluví.


Jsem teprve na začátku a zatím si zvykám na zvídavé otázky a složité vybírání pokrmů z jídelního lístku, ale nejen že dělám dobrou věc, ale také mě to baví. Jediná skutečnost, s kterou se musím ještě popasovat, jsou ryby, nedokážu se jich zříct a sama sebe chlácholím tím, že je to vlastně trochu jiná situace než u ostatních hospodářských zvířat (možná si trošku lžu do kapsy), ale všechno má svůj čas. Takže držím palce každému odvážlivci, který se pustí na dráhu vegetariána, právě tak jako já...;)





Zdroj úvodního obrázku: http://nd06.jxs.cz/961/447/cbe1b27bd1_98103293_o2.jpg
Zdroj obrázků podle pořadí:
1.http://3.bp.blogspot.com/-RXLTNxejQvM/Uyyrmo-4wSI/AAAAAAAAJIE/JQnwW-_QpHM/s1600/logo-cruelty-free.png
2.http://nd06.jxs.cz/659/397/01fff5b0ea_98103294_o2.png
3.http://nd06.jxs.cz/468/579/11c8f94b94_98103292_o2.jpg
Zdroj videa: youtube.com

Gastronomický orgasmus

22. dubna 2014 v 11:54
Nedávno, při komentování příspěvku jednoho z mých přátel na FB, jsem s překvapením zjistila, že do debaty s ironickým podtextem, se zapojila i slečna, kterou jsem naposledy viděla někdy pře pěti lety a poměrně dobře jsme si rozuměly. Potom, co jsem jí napsala a ptala se jak se má, jsem se dověděla, že její velkou vášní je gastronomie, a přátelé, když jsem si projížděla její stránky, kapaly mi sliny na klávesnici a v žaludku mi hlasitě kručelo. Jestli si jednou tahle slečna otevře restauraci a bude to v Čechách, budu tam pečená vařená, to na 100%.



Tak abych vám řekla o co vlastně jde a dlouho vás nenapínala. Jedná se o stránku Kamura's Mise en Place.Proč Kamura? Doufám, že se na mě nebude dotyčná zlobit když to prozradím, ale její křestní jméno je Kamila a Mise en Place - dovolím si citovat autorku stránek: "Mise en Place je francouzský výraz, používaný převážně v profesionálních kuchyních mezi kuchaři, který doslova znamená ''dávat na místo'', pro kuchaře je to ale především výraz pro organizaci a přípravu před samotným vařením, která je pro výsledné jídlo stejně důležitá jako samotný proces. Zkuste si před vařením vždy vše připravit - nakrájet, nastrouhat nebo jen nasypat do mističek, jde to pak mnohem lépe, než když vše připravujete za chodu!".


Myslím, že si u ní najde to svoje opravdu každý, jde o stránku, zabývající se gastronomií jak vám již určitě došlo. Naleznete zde recepty na nejrůznější lahůdky (jak slané, tak sladké), postřehy a novinky ze světa gastronomie a spoustu skvělých typů, jak zdokonalit právě to vaše kulinářské umění.


Další věc, co mě na Kamura's Mise en Place opravdu baví, je různorodost pokrmů, které Kamu připravuje. Jednou jde o kuchyni českou, poté francouzskou či asijskou. Prostě a jednoduše je to naprosto dokonalé. Doporučuji stránku následovat i lidem, kteří s vařením nemají velké zkušenosti, myslím že určitě osloví i vás...;)






Zdroj: Všechny obrázky propůjčené přímo od autorky: https://www.facebook.com/pages/Kamuras-Mise-en-Place/679429168748890?fref=ts

Slané muffiny

16. dubna 2014 v 19:20
Někdy kolem Vánoc, jsem si pořídila pečící formu na muffiny (cupcakes chcete li), několikrát jsem je udělala, například ku příležitosti narozenin mého tchána nebo jako pohoštění na mé narozeninové oslavě. Tím to ale končí.

Dala jsem se na zdravý životní styl, jehož součástí je život téměř bez cukru (alespoň pro mě). Jenže forma na muffiny mi tu pořád leží a já ty cupcaky tak miluju a ještě raději je peču. Tak jsem se rozhodla, že vyzkouším vytvořit jejich slanou variantu, je vhodná především k obědu, protože jako jedna z hlavních ingrediencí je tam žitná bio mouka (obsahuje větší množství sacharidů). Dá se udělat i verze vhodná k večeři, kdy je podíl mouky opravdu minimální a je nahrazen drcenými mandlemi, ale pořád to není zrovna ideální.

Není to žádná věda, muffiny zvládne každý a jejich příprava nezabere ani moc času. Celý recept jsem popsala a nafotila tak, aby to zvládl i úplný začátečník. Jde o opravdu chutné jídlo, které bych doporučila například i jako párty pohoštění pro vaše přátele. Ingredience nestojí moc a je to opravdu rychlovka. V případě, že máte problém s lepkem, je vhodné žitnou mouku nahradit moukou bezlepkovou.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Takže co budeme potřebovat:
  • 3 balení sýru cottage (450g)
  • 190g celozrnné mouky - v našem případě je to mouka žitná
  • Zhruba lžička a půl kypřícího prášku
  • 5 vajec
  • 150g sušených rajčat v oleji
  • hrst až dvě hrsti nasekané čerstvé bazalky
  • půl hrnku vody
  • sůl - asi tak půl lžičky
  • 100g parmenázu
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Postup

1. Nejprve zapneme troubu na 200 °C, aby se stačila rozehřát. Připravíme si velkou misku a dáme do ní všechny tři balení cottage.


2. Do cottage přidáme mouku. Jestli nemáte váhu, 190g mouky vychází asi tak jeden větší hrnek. Jednoduše jí přisypeme do sýra a promícháme.



3. Přidáme kypřící prášek a vejce, poté opět řádně promícháme...



4. Nasekáme si na drobno sušená rajčata a přidáme do směsi (já jsem si pro zjednodušení rajčata rozsekala v mixéru - samozřejmě z lenosti). Směs je teď příliš hustá přidáme tedy vodu...


5. Nakonec přidáme nasekanou bazalku a máme hotovo, směs by měla mít středně hustou konzistenci. Když jí naberete, měla by stékat.


6. Nastrouháme si všechen parmazán, já používám sýr Grand Moravia, cena za sto gramů se pohybuje kolem padesáti korun...



7. Formu na muffiny doporučuji vymazat tukem, můžete použít košíčky jako jsem to udělala já, ale muffiny se od košíčků špatně oddělují a polovina pochutiny vám zůstane přilepená na papírku. Když mi košíčky došly, nalila jsem těsto do samotné vymazané formy a efekt byl daleko lepší, muffin šel krásně vyjmout a daleko lépe se jedl.


Takže nalijeme těsto do formy, důlky zaplníme skoro celé a posypeme strouhaným parmazánem. Co se týče doby pečení, tak ta je různá, záleží na tom, jak máte velké formičky, já je mám poměrně mělké, takže peču muffiny cca 20 minut, je potřeba to hlídat. Muffiny jsou hotové když vám nabudou a shora zezlátnou (malinko do hněda). Mě těsto stačilo cca na 20 muffinů, musela jsem péct na dvakrát. Muffiny po upečení vyndáme a necháme trošičku zchladnout, můžeme je podávat jak teplé tak studené.



8. Jestli si chcete podávání zpestřit, můžete si vytvořit slané cupcakes, jako krém můžete použít avokádový krém jako jsem to udělala já (avokádo vydlabeme a rozmixujeme v mixéru se šťávou z asi tak půlky citronu, trochou chilly omáčky a se solí), cupcake jsem ozdobila chilly omáčkou. Dobrou chuť!

Green tea - my best friend!

14. března 2014 v 19:18


Zelený čaj, je v poslední době mým opravdovým přítelem. Musím uznat, že to nebyl úplně můj nápad, pít zelený čaj po litrech, ale když jsem se dočetla, že jeho konzumace zpomaluje proces stárnutí a že je jedním z nejsilnějších antioxidantů vůbec, stal se pro mě naprosto jasnou volbou.

Nejprve to přišlo jako takový nápad v rámci zdravého životního stylu. Co pít, kromě čisté vody? Ovocné čaje, černé čaje nebo zelené čaje? Tak, ovocný je k ničemu, můžete si ho dát pár šálků, ale když ho člověk pije delší dobu, přestane mu chutnat. Černý čaj je bez cukru na prd - takže jsem zkusila zelený. Dověděla jsem se, že existují tisíce různých druhů a odrůd - čínské čaje, indické čaje, japonské čaje, korejské a ještě se liší podle provincií.... Posedlost mého přítele po tom nejkvalitnějším čaji, udělala z běžného doplňování pitného režimu, čajovou seanci. Pořídili jsme litinovou čajovou konvici, speciální šálky a dokonce teploměr. Kupujeme jen ty dražší sypané čaje a když někde zazní "pytlíkový čaj", je to jako sprosté slovo.

Naše konvička :)

Ale proč jsme teď tak posedlý zeleným čajem? Je to nápoj, zvaný "pravý čaj", při výrobě prošel minimální oxidací. Studie z roku 2006 zní: "Konzumace zeleného čaje je spojená se snížením úmrtnosti zapříčiněným rakovinou" - což je wow, super! Další důvod pít ho (věřte si čemu chcete :D). A dále: "Studie, vedená japonskou univerzitou Tohoku, sledovala 40 520 dospělých Japonců ve věku mezi 40 a 79 lety, kteří neměli mrtvici, srdeční záchvat nebo rakovinu při zahájení výzkumu v roce 1994. Studie sledovala všechny účastníky po celých 11 let a monitorovala všechny příčiny úmrtí a po 7 let monitorovala specifická úmrtí. Účastníci, kteří pili 5 a více šálků čaje denně měli o 16 procent nižší riziko předčasného úmrtí a o 26 procent nižší riziko výskytu kardiovaskulárních chorob, než účastníci, kteří pili méně než jeden šálek čaje denně. Studie dále uvádí, že "pokud zelený čaj chrání člověka proti kardiovaskulárním chorobám nebo rakovině, lze očekávat, že pití tohoto nápoje se bude částečně podílet na prodloužení života, kde právě kardiovaskulární choroby a rakovina jsou dvě celosvětově nejčastější příčiny předčasného úmrtí." (zdroj wikipedia). Další důvod proč ho pít a mohla bych pokračovat do nekonečna! Konec konců si to můžete vyhledat sami.

Zelený čaj je prostě oblíbený, což dokazuje, že se začal pít už před 5000 lety a pili ho jak Indové tak Číňané. Zelený čaj je tak bezva, že se používá i ve východní tradiční medicíně. Takže, nejen že zelený čaj funguje jako prevence proti rakovině (údajně), pomáhá při léčbě Alzheimra nebo Parkinsona, snižuje negativní působení cholesterolu, zrychluje metabolismus (takže rychleji zhubnete) atd., ale také fakt dobře chutná a jestliže vám první šálek čaje chutnat nebude, nezoufejte, zkuste si koupit čaj zvaný "green snail", je sice dražší, ale je opravdu dobrý! Ale pozor! Zelený čaj může mít i negativní účinky, ale to to musíte opravdu přehnat, vypít třeba tři litry silného zeleného čaje - přeci jenom je v něm kofein.
Takže pijte zelený čaj, buďte na vždy mladí a umřete až se vám teprv bude chtít...;)

Avokádo!!

8. února 2014 v 22:12


Dlouho jsem nemohla přijít na chuť avokádu. Moje maminka, mi ho více méně nutila, když jsem s ní ještě sdílela domácnost (znáte mámy). Mě se vždycky zdálo, že jde o jakousi zelenou věc bez chuti, vazké konzistence. Časem jsem zjistila, že avokádo je vlastně skvělá věc, ale musí se ochutit. Teď se bez něj neobejdu, jedla bych ho klidně denně. Předpokládám ovšem, že by mi poněkud zevšednělo, takže si tento oběd dopřávám asi tak jednou, maximálně dvakrát týdně.

Co potřebujete?

  • Konzervu kvalitního tuňáka - z mé vlastní zkušenosti je nejlepší Rio Mare v olivovém oleji, ale jestli chcete ušetřit, skoro stejně dobrý je tuňák Albert Quality, byť to zní zvláštně opravdu je moc dobrý, jen ho trochu dosolte
  • Jedno větší avokádo, nebo dvě menší - dejte si pozor aby bylo měkké na dotek, nemělo by se vám roztékat v ruce, ale je potřeba aby nebylo tvrdé - to znamená že do něj jde promáčknout ďůlek
  • Citron
  • Chilli omáčka
  • Šalotka
  • Sůl
  • Žitný chléb, nebo nějaké jiné celozrnné pečivo

Příprava guacamole

Guacamole se primárně používá jako mexická pochutina, jako dip pro nachos. Já jsem si vytvořila svůj vlastní recept a servíruji guacamole jako takovou pomazánku.

Avokádo rozřízneme v půlce (nepřekrojíme pecku), oddělíme obě poloviny od sebe a vyjmeme pecku. Do misky vydlabeme lžičkou avokádo z obou půlek a vidličkou rozmačkáme (proto musí být zralé a měkké), dáme si záležet aby nebylo na velké kousky. Vedle si nakrájíme půlku jedné šalotky úplně nadrobno a vmícháme do avokádového pyré. Přidáme šťávu zhruba z půlky citronu asi tak špetku možná dvě soli a nakonec přikápneme trochu chilli (kdo má rád pikantní, může přitlačit). Vše pečlivě promícháme.

Servírování

Žitný chléb rozdělíme na úzké plátky, po případě celozrnnou housky nebo kaiserku rozkrájíme na plátky, konzervu tuňáka vyklopíme na talíř a guacamole v hojné vrstvě namažeme na pečivo a přikusujeme k tuňákovi. K tomuto pokrmu se i báječně hodí nakládaný chřest, takže je-li libo, můžete přikusovat chřest.

Takže bon appétit!
 
 

Reklama